Co je to BMI?
BMI je zkratka pro index tělesné hmotnosti (v angličtině Body Mass Index) a je nejpoužívanější metodou měření podvýživy či obezity. Je to velmi jednoduchý výpočet, který jako vstupní údaje používá jen výšku a hmotnost. Nebere v úvahu věk ani pohlaví. BMI se vypočítá vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech (BMI=kg/m²).
Příklad:
Pokud vážíš 80 kilogramů a měříš 180 cm, BMI vypočítáš jako 80/1,8²=24,69
Je to velmi jednoduchý výpočet pro měření obezity a nebere v úvahu množství ostatních dat, která jsou důležitá a zkreslují výsledek. Nicméně, jako statistický nástroj je hodnota BMI dostačující.
Intervaly BMI - co říká dané číslo?
Pokud si spočítáš své BMI, vyjde ti nějaké číslo, které ti bez dalšího vysvětlení nic neříká. Existuje několik úrovní hodnoty BMI, které se dělí na podvýživu, ideální hmotnost, mírnou nadváhu, obezitu a těžkou obezitu.
BMI nižší než 18,5 - podvýživa. Bylo by vhodné přibrat tak, aby se hodnota BMI navýšila. Při takto nízkém BMI je možné, že tělo nemá dostatek potřebných látek pro správné fungování a má oslabenou funkci.
BMI 18,5-24,9 - ideální a zdravá hmotnost. U této skupiny lidí jsou zdravotní problémy nejméně časté.
BMI 25-29,9 - mírná nadváha. Bylo by vhodné mírně zhubnout a dostat se do pásma ideální hmotnosti. Zvyšuje se riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky či vysokého krevního tlaku.
BMI 30-39,9 - obezita. Je nutná dieta a snížení hmotnosti.
BMI 40 a více - těžká obezita. V tomto stavu je třeba vyhledat odbornou pomoc dietologa a nastavit si plán hubnutí a změny životního stylu. Zdravotní stav je velmi špatný, což negativně ovlivňuje i délku života.
Žádný extrém není dobrý. Ani přílišná podváha ani nadváha. S nadváhou se často spojují nemoci jako např. cukrovka, kardiovaskulární problémy, psychické problémy či vysoký krevní tlak. Při podvýživě nejsou nemoci méně závažné, jen jiné. Běžná je anémie, osteoporóza, problémy se zuby a žaludeční problémy.
Zdravotní problémy spojené s vysokým BMI
Nadváha a obezita není jen optickým problémem, že se dané osobě nelíbí to, jak vypadá. Pokud by to bylo jen o tom, bylo by jedno, jestli někdo má nebo nemá nadváhu. Pokud by se dobře cítil i ve větším těle, je to jeho rozhodnutí. Problémem je to, že obezita je velmi nezdravá a lidé s vysokou nadváhou si zkracují délku života a způsobují si mnoho závažných chorob. Srdce musí mnohem více pracovat a je přetěžované. Nejčastější nemoci spojené s obezitou jsou:
- kardiovaskulární problémy
- vysoký krevní tlak
- cukrovka
- osteoartritida
- psychické problémy
- dýchací potíže (astma)
- vysoký cholesterol a hladina triglyceridů
- nízká hladina HDL cholesterolu
- problémy se spánkem
- zvýšené riziko vzniku rakoviny
Vyhovuje výpočet BMI pro každého člověka?
Výpočet BMI není dokonalý. Kvůli své jednoduchosti nebere v úvahu mnoho dat, které mohou zkreslovat výsledek. A zejména lidé s vyšším množstvím svalové hmoty mívají hodnoty BMI zkreslené vůči realitě. Například pokud má muž výšku 178 cm a váží 90 kilogramů, jeho BMI je 28,4. Podle normy to znamená, že má mírnou nadváhu a pravděpodobně i zdravotní problémy.
Přitom to v tomto případě vůbec nemusí být pravda. Může mít jen více svalové hmoty, která je těžká a zkresluje výpočet. Pohled na číslo 28,4 může bez dalšího kontextu vyvolat pocit, že tento člověk má mnoho tuku a zdravotní problémy. Člověk s tímto BMI může být i svalnatý sportovec, ale i tlustý člověk, který roky nesportoval a jeho jídelníček nemá se slovem „zdraví“ nic společného.
Neber hodnotu BMI jako dogma a neřiď se slepě podle ní, pokud aktivně sportuješ a buduješ svalovou hmotu, neboť na tebe nebude platit.
Přesnější údaj, který hovoří o stavu těla, je procento tuku. Nevýhodou je to, že mnohem snadněji si spočítáš své BMI než zjistíš obsah tuku v těle. Obezita je u mužů definována od 25 % tělesného tuku nahoru. Ženy mají přirozeně více tuku v těle a obezita je definována až od 30 % tělesného tuku. Už jen fakt, že ženy mají jiný obsah tuku v těle než muži ukazuje, že BMI není přesný údaj pro určování obezity.
